Testy na drogy
Detekce alkoholu a drog na pracovišti je důležitou součástí opatření v oblasti bezpečnosti práce.
Zaměstnavateli je legislativně uložena povinnost zajistit dodržování zákazu požívat alkoholické nápoje nebo zneužívat jiné návykové látky.
- Proč testy na drogy provádět
- Dopad drog na práci zaměstnanců
- Druhy drog a jejich účinky
- Drogy na pracovišti a legislativa
- Testy na drogy
- Postup provedení testu
- Závislost na drogách
Proč testy na drogy provádět
O drogách se mluví v souvislosti s řízením vozidel pod jejich vlivem, často také jako o příčinách dopravních nehod. Zapomíná se však na to, že stejně fatální důsledky mohou mít i na pracovišti. Existuje celá řada profesí, kde zaměstnanec pod vlivem návykové látky přímo ohrožuje zdraví a život lidí kolem sebe.
V západní Evropě a v USA je provádění testů na drogy u zaměstnavatele obvyklé, vnímá se jako projev společenské odpovědnosti firem, které prevencí založenou na pravidelném testování poskytují celé společnosti výrazný prospěch.
I v České republice existuje řada společností s protidrogovým programem, který je svou koncepcí a rozsahem srovnatelný s projekty, které jsou označovány jako best practice. Jsme potěšeni tím, že se na některých z těchto programů můžeme aktivně podílet.
Provádění testů má význam represivní i preventivní. Význam prevence je přitom zásadní.
Problémem nejsou jen stavy, kdy jsou zaměstnanci pod vlivem návykové látky. Incident může vzniknout i v situaci, kdy zaměstnanec trpí abstinenčními příznaky, spánkovou deprivací nebo například tzv. flashbackem, kdy se u uživatele LSD objeví halucinace i bez požití halucinogenní látky.
V neposlední řadě je zapotřebí testy provádět, neboť zajištění dodržování zákazu užívání návykových látek na pracovišti je zaměstnavateli legislativně uloženo.
Dopad drog na práci zaměstnanců
Alkohol a další návykové látky s sebou nesou závažné sociální problémy. Přinášejí rizika pro společnost, zaměstnavatele, zaměstnance, jejich rodiny a okolí. Negativní dopady působí mnohovrstevně, a to jak v ekonomické, tak i ve společenské a sociální oblasti.
Užívání drog
- snižuje produktivitu
- zvyšuje úrazovost
- přináší špatnou docházku
- zvyšuje chybovost ve výrobě i službách
- zvyšuje nemocnost zaměstnanců a náklady na nemocenské náklady
- přináší riziko postihu dohledovými orgány státu v případě mimořádné události, při jejímž šetření byl zjištěn vliv návykové látky
- přináší riziko negativní publicity při zjištění incidentu s návykovými látkami na pracovišti
- existuje závislost mezi užíváním návykových látek s krádežemi
- experimentální: užívání je sporadické, za limit se považuje 5x za život, motivel užití je zvědavost.
- rekreační: uživatel se nebrání užívání, dorgy si však neobstarává cíleně.
- příležitostné: užívání drog je spojeno s opakovanými příležitostmi, užívání může být cílené.
- problémové: mnohdy je také označováno jako „intenzivní“, jedná se o každodenní záležitost se sníženou kontrolou ze strany uživatele.
- závislostní: životní styl je určen užíváním drog a hledáním prostředků, jak si je opatřit.
I experimentální fáze může velmi rychle přinést těžké zdravotní problémy. Pokud se užití drog spojí například s geneticky daným psychiatrickým onemocněním, mohou se následky užití drog rozvinout a zhoršit.
Druhy drog a jejich účinky
Termínem „drogy“ myslíme nelegální návykové látky. Vedle nelegálních návykových látek stojí legální návykové látky, jako je alkohol, kofein či nikotin. I na legální návykové látky může být uplatněna jistá míra restrikce – viz zákaz alkoholu či kouření cigaret na pracovišti.
Výraz „droga“ má jiný význam v medicíně, farmakologii a obecné hovorové češtině, jeho užívání je proto občas matoucí. Trestní zákoník pracuje s termínem návykové látky, kterými se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování.
Orientační dělení drog do skupin
- Cannabinoidy (hašiš, marihuana – účinná látka THC)
- Halucinogeny (LSD, psilocybin – lysohlávky, extáze)
- Opiáty (heroin, opium, morfin)
- Stimulační drogy (metamfetamin a amfetaminy, kokain)
- Psychofarmaka (benzodiazepiny, barbituráty)
- Rozpouštědla (toluen, chloroform)
- Alkohol, tabák, kofein
Dělení drog podle převládajícího účinku:
|
Míra rizika vzniku
závislosti |
Tvrdost | Zástupci |
| vysoké | tvrdé | heroin, crack, durman, morfin, toluen, aceton |
| vysoké až střední | tvrdé | LSD, halucinogenní houby, kokain, pervitin |
| střední | tvrdé | alkohol, extáze, kodein |
| relativně malá | měkké | marihuana, hašiš |
| prakticky bez rizika | měkké | káva, čaj |
Drogy na pracovišti a legislativa
Zákoník práce uvádí, že zaměstnanec je povinen nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště a nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele.
Nulová tolerance
Zákon se ke drogám na pracovišti staví naprosto stejně jako k alkoholu – s nulovou tolerancí. Nulová tolerance neznamená, že jakékoliv množství zjištěné návykové látky je důvodem k postihu. V případě pozitivního výsledku odborného lékařského vyšetření na návykové látky je věcí soudního znalce, aby posoudil, zda laboratorně naměřené množství je dostatečné k tomu, aby způsobilo stav, kdy kontrolovaná osoba je pod vlivem návykové látky. U velmi malých množství tomu tak samozřejmě není.
Po vyslovení předcházející věty mnohdy následuje dotaz, jaká množství návykové látky detekují orientační testy na drogy. Lze uvést, že tzv. cut-off hodnoty, které způsobí reakci signalizující na testeru pozitivní výsledek, jsou nastaveny tak, aby tester reagoval na taková množství drogy, která vyvolají její vliv na kontrolovanou osobu.
Legalizace marihuany
Otázka legalizace marihuany nemá vliv na to, zda je možné pod jejím ovlivněním vstupovat na pracoviště, případně ji tam užívat. Legalizace marihuany je pouze legalizací jejího držení. Neexistuje rozvinutá země, kde by legislativa připouštěla práci pod vlivem nealkoholové návykové látky, tím méně pak řízení motorového vozidla pod vlivem drog.
Legislativě spojené s detekcí návykových látek, tj. alkoholu a drog, na pracovišti se podrobněji věnujeme v části Legislativa.
Testy na drogy
V medicíně se testy na drogy běžně provádějí z moči, krve, slin, potu a vlasů. Na pracovišti lze pro naplnění povinnosti zaměstnavatele užít pouze metody určené ust. §2, písm. m) zák. č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.
Kvalita testerů
V nabídce máme testery německého výrobce MAVAND Solutions a britského výroce SureScreen Diagnostics.
Porozumění výsledkům testerů
Na pracovišti je proto zapotřebí užít pouze testery, které detekují THC Δ9– tetrahydrocannabinol, což je psychoaktivní látka způsobující projevy užití marihuany.
Postup provedení testu
Detekce drog na pracovišti má tyto fáze:
- výzva k podrobení se testu vedoucím pracovníkem zaměstnavatele,
- provedení orientačního testu, pokud je pozitivní následuje:
- odborné lékařské vyšetření včetně provedení laboratorního testu, pokud je pozitivní následuje:
- vyhodnocení výsledků laboratorního testu soudním znalcem (obor toxikologie, podle povahy výsledku je někdy zapotřebí i obor psychiatrie),
- případné provedení pracovněprávních úkonů.
Jaké látky testovat
Použít lze jak jednodruhové testy na THC, tak dvojdruhové testy na amfetamin a metamfetamin (pervitin), tak trojkombinaci THC, amfetamin, metamfetamin a vícedruhové testery. Provedení testu je u detekovaných skupin látek shodné, prakticky není rozdíl mezi jednodruhovými a vícedruhovými testery.
Jak funguje tester na drogy
Slinný multidrogový test vypadá jednoduše, vyrobit jej však dokáže jen omezený počet výrobců. Test je jednokrokovou laterální průtokovou chromatografickou imunoanalýzou založenou na principu soutěže o početně omezená vazebná protilátková místa mezi návykovou látkou a jejím metabolitem ve vzorku a konjugátem droga – protein umístěným na porézní membráně.
Přesný popis fungování testeru je vždy uveden v návodu k užití testeru
Odmítnutí testu na drogy
Co se týče odmítnutí testu na drogy, je třeba rozlišit, zda se jedná o odmítnutí orientačního vyšetření na drogy nebo odmítnutí výzvy k odbornému lékařskému vyšetření.
Na odmítnutí orientačního vyšetření má zaměstnanec právo, poté má ovšem povinnost podrobit se odbornému lékařskému vyšetření. Odmítne-li odborné lékařské vyšetření, hledí se na něj, jako by u něj byl zjištěn pozitivní výsledek testu na návykové látky.
Oklamání testu na drogy
Působení léčiv na testery
Tester může zareagovat na užívané léky, které obsahují látky strukturálně podobné drogám. Tento fakt je jedním z důvodů, proč je zapotřebí výsledky orientačního vyšetření ověřit odborným lékařským vyšetřením.
Závislost na drogách
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je drogová závislost definována jako psychický a někdy i fyzický stav charakterizovaný změnami chování a dalšími reakcemi, které vždy zahrnují nutkání užívat drogu opakovaně (ustavičně nebo přerušovaně) pro její psychické účinky a dále také proto, aby se zabránilo vzniku nepříjemných stavů vznikajících při nepřítomnosti drogy v organismu.
Příčiny užívání návykových látek
Příčiny užívání návykové látky mohou být různé, obvykle jde o kombinaci více faktorů, které mohou vést ke vzniku závislosti.
Hlavními faktory jsou:
- prostředí: faktor, který zahrnuje rodinu, její myšlenkové ukotvení a hodnoty; prostředí přátel, kteří mají vstřícný vztah k užívání návykové látky, má, zdá se, vliv na iniciaci užívání návykové látky.
- genetická dispozice: jakmile se začne s užíváním návykové látky, vývoj od užívání návykové látky k závislosti na ní může být ovlivněn genetickou vlohou, která může oddálit či urychlit vývoj závislosti.
- změny v mozku: opakované užívání návykové látky vede ke změnám v mozku, které ovlivňují způsob prožívání rozkoše a radosti, tyto změny jsou podstatou vzniku závislosti.
Změny v mozku probíhají na úrovni nervových buněk a dotýkají se činnosti neurotransmitterů, složitých chemických látek, díky kterým mezi sebou buňky komunikují. Tyto změny mohou trvat i velmi dlouhou dobu po ukončení užívání návykové látky.
.